LoďLoď, i, nebo lodí, i, f., loďka, lodice, lo- dička, das Schiff, die Arche. Loď, i
, podlé , Kosť, v obecné mluvě: loď, ě, podlé Daň;
lodí dle, Paní' (Znamení). V dat. a lok. pl. raději dle, Lodí (Paní), ' než dle, Kosť, ' neboť lodem a lodech jsou nám nyní tvrdými tvary, tedy: lodím, lodích. Vz konec článku tohoto. Bs. V již. Čech. užívá se jen tvaru: lodí a slovo to jest tam rodu středního. Kts. Loď mořská slove také koráb. O původu slova
loď vz Mz. 54., Mkl. B. 72.
Části lodi: trup (Rumpf, Schiffskörper) a
úprava (Zurüstung).
Části trupu: hořejšek (nad vodou, todtes Werk, Oberschiff)
, dolejšek (lebendes Werk, Unterschiff
, pod vodou);
přída (Vorschiff) od hlavního stěžně až nakonec
klounu(pysku, Schnabel);
zaď (Achter) od hlavního stěžně až
ke kormě (krmě; toto slovo již zobecnělo, jako i kormidlo, kormidelník. Pk. navrhuje, abychom m. neurčitého slova, zaď položili slovo, korma', ale
, korma'jest jen částí zadi, zadek lodi a nejde až k hlavnímu stěžni);
strany trupu: bo
ky (pravý, Steuerbord; levý, Backbord, hledíme-li od kormy k přídě). Oba boky se klínovitě stýkají na přídě
v čelo (nos, hlaviznu, Bug
., Šp. ), na zádi spojuje je v hořejšku
korma, pod tou se opět sbíhají a přecházejí před
vrtulí (Schraube, totiž na vrtulových lodích) n. před
kormidlem v
do-
lejšek.
Dno lodi (široké, úzké, ploché, za- okrouhlené) končí se v
kýli (Kiel), v základním břevnu celého trupu. Na hořejším čele je
kloun, jenž na svém ostří mívá nějakou
figuru. Hořejšek boků spojen jest
pa
lubou (plochým hořejškem trupu, Verdeck, Oberdeck). Prostora mezi palubami slove
mezipalubí (Zwischen- deck), na válečných lodích:
střílna. Křivá dřeva n. žebra lodi, na kterých prkna po- boční přibita jsou, slovou
kleče. (D., V., vz Kleč. )
. —
K úpravě lodí patří: stěžně, tyče, ráhna; plachty a vlajky; lánoví a táhla (Tau-, Takelwerk); schody, čerpadla, nátoče, kuchyně; čluny s plachtami a vesly atd. Dle S. N. a Pt.
Stěžně jsou se všech stran k bokům lodi
lány (velbloudy) upevněny; hlavní láno stěženní slove:
stěh. Stěžeň na přídě slove
přední, u prostřed lodí
hlavní a na zadi
zadní stěžeň. Na stěžních visí
ráhna (rejny, žezla) a na těch
plachty, které se provazy otáčejí a proti větrům staví. Na stěžních jsou
koše, do kterých plavci po provazových ře- břících hlídat lezou; na vrcholu stěžně bývá
korouhvička, větrův ukazovačka a
vlajky ukazující, kterému národu lodníci náležejí. Na lodi je
kotva, střelka (dralka n. kompas), olovnice (kterou hloubka moře se měří). Pt. Úprava přechází
v přistrojenosť (Ausrüstung), dá-li se do lodi mužstvo, děla, malá zbraň, střelivo, léky, potrava, jiné zásoby, mapy, astronomické nástroje, náčiní řemeslnická. Vezme-li se toto z lodi, loď
se odstrojila (abrüsten, abtakeln)
. S. N. — Stran částí lodi vz také:
Koráb. —
Druhy lodí. L. veslová (veslo leží, když se jím vesluje, ve
vlčku), plachtová, parní o kolesech n. o vrtuli n. o obojím, obchodní (kupecká), válečná: řadová, Linienschiff, o více než 60; fregatta o 30—60; korvetta o méně než 30 dělech; všecky mají po 3 stěžních; briga má 12—20 děl a 2 stěžně; které mají méně děl, slují skunery, kutery, dělové lodice; lodí
obrněné (Panzersch. ) až na 6 střevíců pod vodu že- leznými deskami ztloustl 4—6" pobité; lodí zapalovací (k zapalování nepřátelských lodí, Brander). L. jedno. -, dvou-, třístěžné (Ein-, Zwei-, Dreimaster, Čsk. ), Pt
., S. N.; l. dřevěná, železná, vlečená (Schleppsch. ), galeje, S. N., k pobřežní plavbě (Küstenfahrer), vedlejší, poštovská, Nz., přepravní (Transportschiff), J. tr., kuter (rychlá, válečná loď), Nz., skuner (Schoner, Schooner, angl. úzká a rychle plo- voucí 1. s 2 stěžni), skuta (čuchoňská l., úzká o jednom stěžni), steamer (stímer, ang., parník), steamboat (stímbót, ang. parník), šalupa (z fr. chaloupe, menší 1. rychle plovoucí k posluze lodím větším), brigantina (lehká loď řecká o jedné plachtě s nízkým bordem), paličí (Brandschiff, der Brander), parní (parník, paroloď), povlečná (Remorqueur, Bugsirschiff), korsar (l. loupežnická), krak (1. s třemi stěžni na baltickém moři), levantinky (španělské lodi k plavbě do Levanty určené), lugger (ang. rychle plovoucí 1. s 2—3 stěžni), čajka (zvláštní druh lodí na Dunaji a na Dněpru, též: šajka), allegra (na niž se zboží z velikých lodí skládá), propeller (1., která má kola vzadu, z lat. propellere), Rk., malá, dlouhá (galeje), při- krytá, otevřená, dvou-, tří-, čtyř-, pěti-, šesti-, sedmi- atd. řadní (o dvou, třech atd. řadích, jedněch na druhých n. nad druhými), dopravná, přívozní (prám), špížní, prázdná, loupežná či loupežnická či zlodějská, obranní či strážní, střelčí (hončí n. honná), hlavní (admirálova), dobytá, zajatá, na řeku, okovaná, přistrojená či hotová, vypravená (V. ), ry- bářská (Har. ), nákladní či nákladová, špe- hýřská či špehovní, Kom., ohnivá (zápalovací), D., obtěžkaná, vz Obtěžkati. D. L. převozná, Fahr-, cvičebná, Schul-, obslužná, o vrtuli (Propellersch. ), baštová (Kuppel-, Thurm-) o trojí palubě(Dreidecker), praporní(Flaggen-), Čsk., věžná (Thurm-), bitevní (Schlacht-). Dch. — Majetník lodi (loďař), Nz., správce, majitel, pán, spolek majitelů lodí (spolek lodnický), škoda na lodi, J. tr,; břicho, vydutí lodi, dříví na l.; dno, pažení, přída atd.
lodi, most z lodí, Šp.; přístav, stanoviště lodí. V. L. vlnami se zmítá. Us. L. se na kusy ztro- skotala. Jg. L
. na loupež táhla, plula. Har. Loď n. lodí stavěti, hotoviti, přistrojiti (aus- rüsten), opraviti, k přístavu doplaviti, zlomiti, V., ztratiti, odvázati, někoho s lodí vypra- viti; 1. potopiti, Har., k něčemu přivázati, Vrat., kotvemi držeti, Har., do přístavu ve- hnati, Kom., prostřeliti, D., odstrojiti (ab- rüsten), lánovím opatřiti (antakeln); z lodi vy- praviti (avisschiffen). Čsk. L. pustiti, od břehu odstrčiti (odplouti), prachem do povětří vy- hoditi, Us., loď proti vetru táhnouti, Vrat., vesly hnáti, převrátiti, do vody s břehu spustiti, tyčkami postrkovati. Us. — Do lodi vsednouti, Vrat., vstoupiti. D. Na lodi (po moři) plaviti, se plaviti, jeti, se vézti, se převézti, odjeti, přijeti, přinésti, přeplaviti, plouti, V., na lodi při vesle seděti. Kom. Na 1. něco vypraviti (n. po lodi). Nz. L. se uto-
pila na poslední prkno
, ist mit Mann u. Maus
untergegangen. Dch. Pustili lodě po Pádu.
Výb. I. 521. Lodí se svěřiti. V. S lodí k břehu
přistaviti. V. Lodí na písek naraziti. Us.
Z lodí něco vyhostiti (vyhoditi), z lodi vy-
stoupiti, vyjíti. Har. Na těch lodech, v lodech
Br., v lodech
, Har.
, s loďmi
, s lodími. Br.,
V. (Z těchto příkladů lze poznati
, že
loďskloňovali dle
Kosť. ) Výprava na lodi n.
po lodi. Nz. Kde mnoho správcí lodních
, tam
se loď rozbíjí. Pk. Vz Koráb
, Stěžeň a S.
N. VI. str. 437
. — L. chrámová, podélná
čásť chrámu; při větších chrámech: hlavní
či střední a boční. Das Schiff. Vz Kostel.
S. N
. — L., loďka
tiska
řs
ká, das Setzerschiff-
lein. Rohn
. — L. = dolík v nose, das Schiff-
lein. Plk
. — L., kosť v noze, das Schifflein.
Sal. — L. cukrová, marcipán
, das Zucker-
schiffchen. V
. — L. s kadidlem, na kadidlo
,
das Weihrauchschiftlein, die Räucherbüchse.