Lodyha
Lodyha, y, f., prut, košťál, caulis, Stengel. Jg. L. je peň rostlinný jednoletý, jenž málo zdřevnatí a po roce hyne. Lodyhy trav (du- tými články a napuchlými uzly se vyznaču- jící) slovou stébla. Stvol je l. bezlistá buď zcela holá aneb pouze dole několika listy opatřená, ale květonosná, vz Petrklíč. Lodyhy od počátku po zemi se plazící a kořenující slovou šlahouny. Vz S. N. L. jednoduchá n. nerozvětvená, jednokvětá, huňatá, položená, přímá n. vystoupavá, mnohokvětá, větevnatá, nahá, lysá, tlustá, vřetevnatá, bezlistá, huňatě chlupatá, s napuchlými uzly, štětinatě mrtnatá, uzlatě článkovaná, květná, slabá, křehká, uzlatá, hranatá, ovíjavá, popínavá, čtyrhranná, olistěná, srstnatá, od dolejška větevnatá, pý- řitá, oblá, dutá, vysoká, větvitá, tenká, žláz- natě lepkavá, plsťnatá, štětinatě srstnatá, draslavá, vlnatá, trnitě křídlatá, brázdovaná, niťovitá, točivá,, dvojřízná, rýhovaná, bylinná, uzlatě napuchlá, Vz Stéblo, Stvol a hlavně: Peň. Čl. Vz také Kk. 21., 59., 60., 93.