Loktuška, y, loktuše
Loktuška, y, loktuše, e, f., tkanina vlněná n. plátěná, plachetka, roušky, jimiž hlavu a tvář zastíraly. Výb. L, KB. Ein Laken, eine Plache, ein Kopftuch. Loktuše a šlojíře ženám pobrali. Půh. Ol. 1437. — L., plachty, v nichž něco nosily. Pack-, Grastuch. Do loktušky šest měr ječmene na- měřil. Br. — L., rozsévka, Säetuch. Us. (k Bav. ) — L., úborek ku př. na jahody, mor. krbík, die Kieze. D. Na Mor. korbel. Mřk.