Lom
Lom nerostů. Vz Schd. II. 15., Bř. N. 56. L. vln. Mj. 202., 203. P. v lomu. Pcl. 7. L. kosti schodovitý, stufenförmig, šikmý, kosý, schief, zubovitý, gezähnt. — L. světla. Cf. Schd. I. 121., Slov. zdrav., Rk. Sl. L. paprsků hvězdářský, zemský. Nz., NA. V. 398. L. athmosfaerický, dvojitý (dvojná- sobný, dvojlom, doppelte Brechung), Nz., hranolem, KP. II. 136.—139., Jednoduchý či obyčejný. Nz., Bř. N. 62. Úhel, rovina, index či exponent lomu, ZČ. III. 81.; 1. pa- prsku od kolmice, ku kolmici. Mj. 262. — L. = lomoz, hluk, povyk. Dal. 200. (Jir.). Zlínsky. Brt. Slov. Zátur. (Velbloud) učiní lom k zemi spadna (jsa střelen). AlxB. v. 94. (HP. 74.). — Lôm značí aj veci, náradie, šaty atd. v neporiadku pohádzené. Slov. Zátur. — L. = místo atd. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Rk. Sl. L. světlý, der Tag- bau. Šp. Lomy břidličné, cementové, čedi- čové, jantarové, kamenosolné, kamenů mlýn- ských, mramorové, skalné, vápence litho- grafického, vz KP. III. 11., .8., 32.-37., 150., 200., pískovce, sádrovce. Sl. les. -— L., ves u Blatné; Lohm, ves u Stříbra a u Tachova. Blk. Kfsk. 1357., Rk. Sl., Arch. VIII. 595.