LouditiLouditi (zastr. lúditi), 3. pl. -dí, luď, il, děn a zen, dění a zení; loudívati = vábiti, lákati, vnaditi
, locken
, ätzen
, berücken
, fan- gen
, einnehmen, lockend bethören; klamati, täuschen;
se = kradí přijíti, přikrásti se, plaziti se, schleichen, einschleichen. Jg. —
koho kam. Vždy ho k sobě loudí. Ros. Lakota, ludiec k sobě, die. Št. Když ho k tobě loudili. Er. P. 183. Ty jsi mě loudila
na ponebíčko. Er. P. 200. Loudil ji až na rozcestí. Er. P. 488. Myslivec zvěř
do jam loudí. Kom. —
co komu odkud. L. komu peníze z kapsy. Us. —
kým, čím: = kla- mati. Zlé-li lúditi lidmi, horšíť jest lúditi Bohem. Št. Abych jimi (dudami) holky loudil. Er. P. 258. Vz Št. N. kř. 113., 114., 213., 77., 146., 237 —
se. Loudí se co liška z da- leka. Pk. Myslivec po lese se loudí = krade se, chtěje vysokou zvěř stříleti, geht pürschen
, weidwerken. Šp. —
se kam. Smrť se
k nim loudí na každou hodinu blíže. Vlk se ke mně sem loudí. Er. P. 75. Liška
z lesa
na kuřata se loudí. Us. Loudí se jako zloděj na jarmark. Č. —
koho čím. Loudí ho jako dítě malovaným vajíčkem (klame). Č. —
co na kom. Loudil na něm kus chleba, housky (chtěl, aby mu dal). Us. L. na někom peníze
, Ml., statky. Chč. 376.