Loukoť
Loukoť, i, f., loukotí, n., křivina luková, die Bogenkrümme. L. — L. Dřeva ve způsob čtvrtměsíce vykrouhlená, která dřevěnými hřebíky spojena jsouce okruh kola činí, luk u kola, čtvrti kola, na Slov. bahry. Die Felge, Radfelge, der Bogen, Kranz am Rade. Jg. Vůz má kola z pístu, špic 12, loukotí šesti a tolika též šínů složená. Kom.