Louštiti
Louštiti, 3. pi. -ští, il, ěn, ění; louštívati, knacken. — co: ořechy (louskati). Ros. Ve- verka šišky louští. Hlas. Len, hrách 1. Za- škoudlý, co by cvrčky louštil. Mus. Zima mne louští = mnou potřásá. Jg. Psota ho louštila. Rváč. — L., rozluštiti úlohu, há- danku, otázku. Tyto frase někteří zavrhují; rozlušťují prý se jen ořechy. Ale zda-li nejsou úlohy početní a hádanky též jakési ořechy, do kterých se důvtip dobývá, chtěje je roz- lousknouti? Myslím, že metafora tato obstáti muže vedlé rozřešiti. Mtc. Mor. 1873. 168. Mašek. Ovšem podotknouti slušno, že ma- thematikové a jiní nyní skoro výhradně slova řešiti, rozřešiti užívají. — se. Hrách se louští. D. — se čím. Zralé stroucí mo- krem se louští. Koubl.