Louže
Louže, lit. Ingas. Mkl. aL. 248. Zlínsky: luža. Brt. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 177. Nabrala mu vody z louže: pí, bratříčku, to spomůže. Sš. P. 169. Napil se z louže (naučil se něčemu chybnému, nepotřebnému). U Žamb. Dbv. — L., Dra- hužel, hájovna u Milevska; Lauže, hájovna u Benešova. — Na Louži, nyní: Marianské náměstí v Praze. Mus. 1880. 500. — Tk. V. 78., 79., Blk. Kfsk. 84.