2. Lov
2. Lov, u, m., lovení, lap; honba, hon, honitba, myslivosť, polovačka, polovka, po- lování, polovek. L., honění a lapání n. stří- lení zvěři, ptáků, ryb atd. Der Fang, die Jagd. Lov tichý, zatáhnutý, obstavený, svo- bodný, podzimní, zimní, propachtovaný, pře- znalý, zatažený, panský, dobrý, slavný, slav- nostní, horský; l. honnými ptáky (Beize), na štvaništi. Šp. L. zvěři, V., ptačí n. ptá- kův, Vogelfang, Aqu., ryb, lososův, úhořů, volavek. D. Na lov jíti, vyjeti, vyjíti. Us. Lov udělati. V. Byl s ním na lovu. Háj. Z lovu se vrátiti. Háj. V lovích pracoval. Jel. Návrat z lovu; na 1. zatroubiti; lov zúžiti, das Jagen enger fassen, zaříditi, spo- řádati, uspořádati, obmeziti, provozovati, obstaviti n. zatáhnouti (einrichten, einstellen); zvěř plachtami neb síťmi ohraditi; 1. lesní, polní, dvorský, v povětří, vyhrazený, na vysokou, prostřední a malou zvěř, na srst- natou a pernou zvěř, na divoké husy a kachny; 1. je v zátahu, je zatažen; na lovu něco za- střeliti; ani chloupku na lovu nezastřeliti; náklad, výdaj, vycházka, vyjíždka na lov; oprávněný k lovu; vzdálenosť lovu; příběh, příhoda na lovu; zákon o lovu; právo k lovu; lov sokolí, dobrý, špatný, prázdný (když se ta zvěř nezastihne, která se honí, das Fehl- jagen). Šp. S ptáky byli na lovu. BN. Není můj lov, není můj zajíc. Pk. Čím jsou vody kalnější, tím jsou lovy valnější. — Vz Lo- vecký, Lovčí, Honba, Hon.