Blín
Blín. Vz Mkl. Etym. 9., B. hyosciamus, das Bilsenkraut, rostl. 1402. (yosquamus. 15. stol. Byl.). B. černý, h. niger, bílý, h. albus. Vz Rstp. 1134., FB. 55., Schd. II. 288., Čl. Kv. 232., Kk. 184., 185., Čl. 75., Slb. 356., Sbtk. Rostl. 282-283., MV., Kram. Slov. 38., Rosc. 133. Otrávení kořenem blínu. Čs. lk. II. 208., X. 118.