Loviti
Loviti, 3. pl. -ví, lov, -vě (íc), il, en, ení; lovívati, jagen, fischen, fangen. — abs. Kdo chce l., musí do vody. Šp. — co: zvěř, ryby, V., rybník, perly, raky, Us., lidi (si získati), L., něčí přízeň. Nt. I je se děva kyticu loviť. Rkk. 60. — čeho. Šel ryb loviti, Br. Ale to je m.: Šel ryb lovit, a gt. ryb visí zde na supinu lovit. Vz Supinum. Vazba slovesa 1. s genetivem je špatná. — co kým, čím. Volem zajíce 1., Bern., zajíce psem, Us.; ryby sítí, sakem, vrší, udicí. Kom. — co kde. V hustém n. kalném 1. (příležitosti užívati). Ros. V rybníce, v jezeře. Us. V povětří ryby 1. V. Loví v obojku. Č. Loví v krejčovské oboře (hledá hmyz). Č. Snáze jest v kalné vodě ryby l. Č. Umí v kalném 1. Šp. V str- ništi ryby 1. Šp. Při břehu 1. Pref. Král lovil na Křivoklátě. Ml. Ryby před sakem 1. (starati se o něco před časem). Č. — kdy. Za kalné vody nejlíp se loví. Šp. koho na co: ryby na udici. Šp. — komu. Lev honí svým mladým. Us. — proč jak. Bratra loví až k smrti pro svá domnění. Chč. 453.