Lub
Lub, u, loubek, bku, m., něco širokého v kolo ohnutého. Jg. L. ve mlýně (kadlub, obluk) bezedná díže, v které jsou mlýnské kameny a která obilí mezi nimi dohromady drží, der Kranz, Lauf, Rand, die Zarge. Vys. Lub oraziti (naň uhoditi, aby mouka s něho spadla, poněvadž tam jinak vždy něco mouky zůstává). Odtud přísloví: Nechal si za lubem. Ostalo mu za lubem. (Vz Šetrný. Lb. ) Vždy zůstane něco za lubem (o sobcích). Us., Č. Míti něco za lubem, (pomýšleti na co). Us. Každý ví, co má za lubem. Č. Lub u krup- níku. L. u říčice, síta, škatule = postranní čásť síta neb škatule. Šp., D. Tuhý jako lub (pevný). Us.