Lučba
Lučba, y, f., zpytuje hmoty, ze kterých látky přirozené se skládají, a změny na hmo- tách přirozených. Vz Šfk. l. L. všeobecná, roz- borná, analytická; podrobná, zvláštní; soudní; organická n. ústrojná; fysiologická; tech- nická, řemeslnická, průmyslnická; neorga- nická n. neústrojná n. bezústrojná, hospo- dářská, rolnická, Nz, ohňolučba n. sucho - lučba, mokrolučba n. vodolučba. Šp. L. rost- linná, phytochemia, Pflanzenchemie, nauka o prvcích, jich sloučenství a jich promě- nách v rostlinách. Kk. 1. — Vz Chemie.