Lučiště
Lučiště, ě, n., gt. pl. lučišť, ne: lučiští, vz -iště. Die Bogenkrümme und der Bogen selbst. V. L. tetivem napínati. Kom. Z lu- čiště střelil. Král. L. natáhnouti, Us., polá- mati. Žal. Coby z lučiště dostřeliti mohl. V. Nadělal jim lučišť. Ben. Střelec z lučiště. Troj. Křivé 1. (= křivé dřevo, neupřímý). Mus. L. (přepiaté, Km. ) tuze napiaté puká. Č. Vz Luk. — L., die Wiesenflur. Gl. 138. Obrátil se v lučiště křivolaké a v šmiku (i. e. obrátil se v jinou stranu). Bart.