Luk
Luk. MV. L. římský a řecký. Vz Vlšk. 408., 425. Schvácený kůň, nalomený luk, usmířený přítel vždy jsou nejisti. Prov. Bž. Slunce pouští na krajiuu téměř přímo své luky a paprsky. Koll. St. 11. — L. v hodinkách remoutoirech. Dch. — L. = čásť meče chránící prsty. L. rozšiřuje se v hořejší své části ve štítek a dole v ja- blku s rukovětí se spojuje. KP. I. 533. — L. = balená bavlna. U Rychn. Msk. — L = obyčejná cibule, allium cepa. Slb. 198. L. ascalonium, der Aschlauch. Exc. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 176. — L., myslivna u Mníška. — L., a, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1358.