Lunt
Lunt = knot. Běhal po vsi jako s lunty (čerstvě). Ehr. — L. Ve Slezsku vůbec mí- sto: šaty, oblek. Němá luntov, er hat keine Kleider. Na Mor. jenom, mluví-li se opo- vržlivě o šatech. Nemá na sebe áni kousek lunta! Šd.— Brt., Mtl. Seber svoje lunty a jdi, svoje luntiska. Tč. Všecho ztratil, ani mu lunta nezůstalo. Vck. —- L. = kus, cár obleku. Byl bit, až s něho lunty létaly! Mor. Vck. — L., a, nu. = otrhanec, trhan, ošku- banec, der Haderlump. Mor. Mtl., Sd. Jdi, ty lunte! Laš. Tč. Ty lunte luntácký! Slez. a mor. Šd. Přiběhla a lála mu do luntů. Kalend. Ústřed. Mat. 1887. 55.