Macek
Macek, cka, macíček, čka, macínek, nka, m. 1. Matěj. — 2. Hlupec, Hňup, Tölpel. Nezbední fučíkové a svárliví mackové, kteří při dobrém kvasu vždy nějakou svádu začnou. Reš. — 3. Kocour, kot. V. O původu vz Mz. 58. Čuc macku! Pšic macku. Jg., Č. Vz Kotě. Čuc macku, nepleť se do toho. D. Čuc macku, jdi pryč. Vz Odehnati. Lb. — 4. Medvěd, na Slov. macko. — 5. M., macatý, buclík, zdeněk, ein Dickbackiger. D. Macení, n., dotýkání, das Betasten. Sal.