Máchati
Máchati; máchnouti, chnul a chl, ut, utí; máchávati. — M. = sem tam hýbati, kývati, povívati čím, schwenken, schwingen, fuch- teln; práti (prádlo, něm. schweifen, flössen, flauen). — se, manschen, fletschern, mähren. Jg. — co: prádlo. I mácháchu silno ostré meče. Rkk. 51. Vz Brt. Instr. 62. — čím: obu- chem, šavlí, Jg., praporcem. Krepce mečema máchasta. Rkk. 43. I máše (máchl) Záboj mečem. Rkk. 12. Máchnu rukú. L. S. v. 94. — čím kde (komu). Listem nad hlavou máchaje. Leg. Praporem na ztečených hrad- bách m. Ml. Šátkem máchnul v povětří. Jg. — čím na koho. M. na koho rukou, aby mlčel. L. Máchnul rukou na něho (napřáhl). Us. — (čím) kam. Hrom do něho máchnul. Us. — čím po kom. Máchne šavlí po něm. Krok. — se kde: v louži, v blátě se m., v rose (cou- rati, mokřiti se). Us. V krvi lidské m. se. Kom.