Makovice
Makovice, der Mohnkopf. Cf. Mkl. Etym. 181., Rk. Sl. Za našima humny slepá m-ca, nechoďte k nám chlapci, už som oddanica. Koll. Zp. I. 151. 1. Malý hrneček, plný hale- ček (knedlíčků). 2. Je domeček, v tom do- mečku dvanáct kapliček, v každé kapličce na sta zrneček. 3. Plná škola dětí a nemají kudy ven. 4. Stojí v poli hůlka, na té hůlce kulka a v té kulce plno kuliček. 5. Stojí sloupeček, na tom sloupečku hrneček a v tom hrnečku na sta kroupeček. 6. Stojí, stojí kočáreček, má pod sebou taláreček, a na hlavě čapku, pověz mi tu hádku. Km. 1886. 720., Brt. Dt. 142. — M. = hlava (v zlo- děj. řeči). Šd. Mám toho plnou m-ti. Us. u Rychn. Vz Pára. — M. na sloupě. BO., Bj. — M. na věži, na domě. Vyvésti koho na vrch ui-ce. Us. Mák. Až k báni a k m-ci vystoupiti. Koll. IV. 59. Dům od m-ce sta- věti, in dolio artem figularem discere. V. Na m-ci korouhvička po větru se obrací. Bž. Ne od m-ce stavení počítati než od gruntu. Kom. D. 128. Která m nemá mák (věžní)? Sb. uč. — M. = strakatá koza. Mor. Brt. — M.= kropenice, cednik, die Brause, Giess- kanne. Sl. les. — M. ssavá připojuje se na konec ssavice. Čerm.