Manna
Manna, y, f., z hebr., dar boží. M., roz- ličné plodiny rostlinstva. M. moučná, zrnitá, rourovitá, cedrová, obecná, modřínová, ka- labrijská, v slzách, v trubkách. Kh. Manna, šťáva sladká na vzduchu tuhnoucí z čisté- ho cukru slizového složená, jež se z ta- maryšku mannodárného prýští. Kk. 229. — M., také: chléb nebeský, sladká rosa ne- beská, rosa medová. Jg. — M., ruda, rez na pšenici a mnohých travách, po které sláma zčerná a tak rostlina zkázu vezme. Mehlthau. Vaňk.