Martin, a, Martínek
Martin, a, Martínek, nka, m. Letos přijel sv. M. na brůně (padá sníh). Č. Sv. M. přijíždí na bílém koni. Kdo Martínka často světí, husy, koury mu zaletí, dům, dvůr, louku i dědinu, přivede vše na mizinu. D., Lb. Vz Šetrnosť. Rád Martínka světívá (je marnotratný). Č., Lb. Světí sv. Martina, sedě u dobrého vína. Lom. Ví sv. M., zač dává plášť. Hus o Martině nejpěkněji zpívá (na pekáči). Hrš. Na sv. Martina kouřívá se z komína; Má se jako husy o Martině (zle). Č. Na sv. M-a zabije se hus, oškube se, upeče se, pak se jí sní kus; Na s v. M-na mají se péci rohlíky, sic by sv. Martin rozkopal kamna. Hrš. Mlč pane M-ne, ať tvá věc nehyne. Pk. Chodí-li husa před M-em po ledě, chodívá po M-ně po blátě. V z Hospodářský. Lb., Er. P. 94. Poraď se s Martinem. Chodí-li husa o M-ně po náledí, o vánocích za to v blátě sedí; Sv. M. přijede na bílém koni a zabílí svět (sněhem); Přijde-li sv. Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí; Na Fi- lippa když chrousti hučí, o M-ě studený vítr fučí; Sv. M. mlhavý velké mrazy za- staví. Kda. — Martínkové, čeleď o sv. Mar- tině službu měnící.