Martinice
Martinice, dle Budějovice (od Martina. Pal. Rdh. I. 133.), Martinitz, ves u Vel. Meziříčí, u Holešova, u Sedlčan, u Votic, u Vys. Mýta, u Richmburka, u Křelovic, u Březnice a u Dolních Kralovic; dvůr u Muncifaje; ves u Jilemnice. — Tk. V. 249., VII. 205., Blk. Kfsk. 1361.—1362., Sdl. Hr. I. 255., V. 363., VI. 277., Bart. 17., Rk. Sl. V M. u Jilemn. jsou tvarož- níci, kteří kdysi posýřili rybník. Vz Sbtk. Krat. h. 272. — Hrabě z M-nic. Vz Blk. Kfsk. 1361.