Maso
Maso, sanskr. masa, arm. mis, got. mimza. Mkl. aL. 266. Cf. Masisko, masko, Schd. I. 412., Kram. Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl., Mkl. Etym. 189. Masa prodávání. Sdl. Hr. IV. 234., 260. Masa spotřeba. Sdl. Hr. V. 31. M. k vaření, s křenem. Kren-, na pivě, Bier-. Dch. Má na sobě masa jako dříví (mnoho). U Žamb. Dbv. Bola pevná, po- tučná, ale nie zbytočne, v najlepšom mäse, jako Slováci hovoria. Sokl. II. 299. To je masa jako od rasa (jako dříví = mnoho). Us. Tkč. Žádný z ševců nemá koží na mase (na živém dobytku) zamlúvati. List. 1546. Zukal. Má hubu po mase (chuť na maso). U Kvasin. Z duše rozumné jsa a z masa člověčieho. St. Kn. š. 15. To m. jo dnes jako vrba (tvrdé). U Kr. Hrad. Kšť. V laciném mase se nejvíce projí. Us. Pkt. Z mäsa mäso (m. dělá maso; kdo jí maso, je tlustý). Zátur. Hádanka: 1. Po krajích m., v prostředku dřevo (oj mezi párem koní). Mor. Brt. D. — 2. Stojí lipa, na té lipě konopia, na konopi hlína, na hlině zelina, na zelině sviňa. (Lipový stůl, ubrus, misa, zelí, vepřové maso). Brt. Dt. 158. — M. Svaly brouků se obecné masem zovou. Kk. Br. 9. — M. divoké šp. m.: živé. Brt. S. 3. vyd. 179.