Másti
Másti, matu (zastr. mětu, Vz Gb. III. 64. ), mať, -ta (ouc), mátl, mát (-ši, zastr. mětl), ten, ení; m. mát-ti, vz t před t. M. = hněsti, mísiti, míchati, kneten, mischen, vermischen; v nepořádek uváděti, motati, plésti, wirren, fitzen, verwirren, verwickeln, in Unordnung bringen; mýliti, irre machen, beirren; ple- skati, irre reden, schwätzen. Jg. — Hať mať, jen se nezmať. D. — co, koho: hlínu (mí- chati), Dal., vlasy, niti, slámu (motati), Us., lidi (mýliti). Jg. — co s čím. Chrámy s prstí m. (míchati). Eus. — komu co. Nepřátelům šiky m. Br. On mi to mate. Us. — čím. Sotva nohama mate. Us. — koho čím kde (mýliti): v počtu, Kom., mluvením. Us. — se = plésti se, herum taumeln; zdáti se, träumen, scheinen. Jg. Nepleť se, kde se já matu (kde já jsem). Us. Nevěřímť, snadť sej mietlo (zdálo se). St. skl. Zdali se vám miete (blázníte?), že nás tak pomlúvati smiete? St. skl. Niti se matou. Vše se jim mate. Aby se nemátli. Hned se mate (mýlí). Jg. — se komu o čem. Snad sej tobě o hostech mietlo (zdálo). St. skl. — se kde, v čem. V řeči se m. Us. V labyrintech se másti. Kom. — se komu kde. Pořád se mi to v hlavě mate (zdá). Us. — se v co, do čeho (plésti se). Do všeho se mate. Us. — jak: bez zlého úmyslu do něčeho se m. — aby. Mátl ho, aby ho spletl.