Mateř
Mateř, chybně m. máti, gt. mateře, f., dat. mateři (Chč. P. 165. a), akkus. mateř (Chč. P. 42. b., Alx. ), lok. mateři (Chč. P. 165. b. ), instr. mateří. Pl.: mateře (matery, Chč. P. 171. a; vz Matera), mateří (mater, Chč. P. 171. a; vz Máti), mateřím, mateře, ma- teřích, mateřmi. Tedy podlé, Daň' a ne po- dlé Kosť. Tedy chybně: naše mater (m. máti) jest churava; viděl jsem svou máti m. mateř. Brs. 8. Pět bratří svých z jiných mateří zaškrtiti dal. V. Dědictví po mateři V. Ne darmo čert svou mateř bil, že se ne- uměla vymluviti. D. Dobrá máti. Rkk. Ří- káše mi máti. Rkk. Máti boží. Rkk. Před stolec mateře boží. Rkk. Dědictví po mateři. V. Do mateře komu láti (pankhartů nadávati). Na Slov. Nepravá, nevlastní mátě (macecha). V. Lakomství jest mátie všech zlostí. Troj. — Vz Máti, Matka.