MatkaMatka, y, f., gt. pl. matek,
matička, ma- tinka, máti, matera, maminka, maměnka, mamka, mamička, maminečka, maminčička, maménka, mamínka, die Mutter. Vz Máma
. M., rodička. Matkou býti (poroditi), D., se státi. Otec plodí, matka rodí. Kom. Snadněji jedna m. deset synův uživí, než deset synů jednu matku. M. jest m. (macecha jí nepo- dobna). Co m., to m. Jest matkou šesti dětí. Us. Jakáž m., tatáž dcera její. Br
. Jaká m., taká Katka. Mt. S. V hříších počala mne m. má. Žal. Cti otce svého i matku svou. Bib. Děti z jedné matky (vlastní bratří a sestry). Stará matka (bába). V. M. ženy (tchyně); m. muže (svekra, svekruše). Život matky. Podíl po matce. D. Umřel hned v matce. Br. Dcera ne mnoho lepší bývá než matka. Mus. Neušel matky (je matce po- doben). Č. Jeho m. a má m. jsou sobě dvě vlastní ženy (daleké příbuzenství). Č., Lb. Vz Příbuzný. Jeho m. a má m. na jedné vodě prádlo praly. Vz Přítel, Strýc, Pes. Č. Měl matku dobrého roku. Vz Nemanželský. Č. Ač dítko křivo, přece matce milo. Pk. 1 cikáně své matce vzácné (milé). Č. Dítě špiní a dere, matka šije a pere. Matčiny rány nebolejí. (Cf. Matčiny ruce i když bijí, měkky. Č. ) Matka bije-li dítě, nebolí ho to. Kda. Vezmi matku s dcerou, hlavičku ti sperou. Č. Nepojímej matky s dcerou, ať hlavy nesperou. Mus. Neber sobě m-u s dcerou, sic ti obě hlavu sderou. Ještě ženská m. ne- umřela (ještě je čas. Vz Čas. ) č. M. boží. Mezi matkami božími (mezi svátky p. Marie)
. Čern. Vz Rb. str
. 268.; Rodiče, Děti, Ma- teřský
. — M., obstarožná žena, Mutter, Mütter- chen. Matko, co nesete na prodej ? Jg
. — M., ženská matku zastupující neb jinak váž- nosti hodná. M. velebná (abatyše), lidu, pod- daných, země, duchovní (kmotra), čelední (hospodyně). Jg. Matku jste na mně měli, ne paní
(germanis. m.: matkou jsem vám byla, Brt. ). V
. — M., samice, plemenice, zvíře k plemeni chované
, Mutter. Jehňata připou- štěti k matkám (aby ssála). Třeba m. koza byla. přece je matka.
M. včelní n. včel (krá- lovna). Jg
. — M., což jinému původem nebo příčinou jest, Mutter. Česká země
, matka
chleba. Země matka všeho. Opilství jest matka
mnohých nešlechetností. V
. — M. perlová,
Perlenmutter;
v dřevě (jádro)
, der Kern des
Holzes;
v rostlinství ústroji samičí, mačistě,
der Keim; m. =
mateční kostel, die Mutter-
kirche. Jg
. — M., dutina, pouzdro něco za-
vírající, v sebe beroucí.
M. n. matice u šroubu
n. hnízdo šroubu (Šp., dutá čásť, v níž se
druhá točí), die Schraubenmutter. Jg
. —M.
ženská n. dětinná, život ženský,
materník,
die Gebärmutter. Balšam pro matku. D. Po-
hnutí, zdvižení, povzdvižení, zbouření m-ky.
D. Popadá ji matka a není jí čím pomoci.
Sych. Kosatec na lůno přikládaný zatvrze-
nou n. zacpanou matku obměkčuje a otvírá.
Byl. Vz S. N
. — M., ssedlina, kal některých
tekutin
, zvl. vína a octa. Der Bodensatz, die
Mutter, das Lager. M. vinná, pivná, octová.
Víno ještě na matce ležící. Plk
. — M., matě,
mázdřičky n. blanky mozek okrývající. —
M..
Matky boží ryba, platejs, passer, Scholler. V
. — M. v bot., matky boží máta máta řecká; matky boží len (mezní čistec, květel, žabinec), Lein-, Harnkraut; matky boží bod- lák, chamaeleon; slzy matky boží. D., Reš., Jád. — Vz S. N.