MatkaMatka, máma,
maměnečka, mami, ma- mičenka, mamina, mamlenka, mamočiéka, manka, maňka, mamužička, matuška, ma- muš, mamuša. Vz Márna, Mateř, Máti, Šrc. 229., 233—240., 252., 260., 270., Kram. Slov., Cor. jur. IV. 3. 2. 422., Mkl
. Etym
. 184., Rk. Sl. Učinil ji matkou. Dch
. Dal jsem to jeho starej mactě (matce). U Mo- šova na Slov. Koll
. IV. 105. Co je po té matce, dyž není od srdce. Sš. P. 161. Otce kdo zarmoutí nebo matku svou, toho metly hněvu páně neminou. Hkš. M. boží (25/3) zimu složí
. Val. Vck. —
M. =
kmotra. Val
. Brt M
. křestní
. Hnoj
. —
M. včel (n
e: krá- lovna. Brt.), die Bienenkönigin, Zuchtrantter. Us. Všk. —
M.=
původ. A protož jmenuje se (spravedlnost) matkou všech lidských na- řízení. Kol
. 3. —
M. =
bolení v břiše. M. = tvor mající podobu žabky bydlící prý v břiše člověčím
. Zbúřila se mu m. (bolí ho brucho, u srdce ščipe, v ňutru pchá a škvrká jako žaba). Na jihových. Mor. Brt. Zbúřila se jí m. (nemoc ženských v životě kolem pupku vyznačující se ujímáním, velikými bolestmi. Třeba tu na pupek pačísku teplou přiklá- dati a na ni pohár žejdlíkový postaviti a tož se to pod tím
ustanoví i. e. utiší). Val. Vck. Vz Maternice. —
M. =
seté símě. Tak že jsem dostal matku
. Tak říkají u Kromě- říže, když z vysetého hrachu nebo čočky sotva semeno sklidili
. Brt.
M. = brambory
, jež sázejí
. Rgl
. —
M. =
násada vajec. U N. Kdyně. Rgl
. —
M. =
větvička, der Ast. Trhali švestky, jablka a mnoho matek nalámali (poněvadž ovoce nesou). U Král
. liradce. Kšť. —
M =
dutina ar.d. M. šroubu okřídlená, má-li křídla, kterými se otáčí. protimatka šroubu (m. přítužná, soudružná, Gegenmutter) jest druhá matka, která jest, zašroubována nad jinou matkou, aby tato nepovolila. Jak se matky takové dělají? O tom a o šroubových matkách vůbec vz Včř. Z. I. 20., 22., II. 51. M. věncová. KP. V. 177. —
M. v botan. M. hřebíčková, plod hřebbíčkovce kořenného. Rstp. 598., Mllr. 14. — Jí-
ky bozi bylina = řimbaba ruaro- list. Rstp. 902., Mllr. 104- —
Matky boží len. Mllr. 14. —
Matky boží mléko = ostro - pestr obecný, silybum marianum. Us. Kš —
M. boží snežná v Praze, kostel. Tk. IV. 733.