Mazati
Mazati, druhý vzorec časoslov páté třídy. Maži (mažu), mažeš, maže, mažeme, mažete, maží (mažou). Maž, mažme, mažte. Maže, mažíc, mažíce; mazav, mazavši, mazavše. Mazal, a, o; mazán, a, o. Budu m. Mazal jsem. Mazal, a, o bych. Byl, a, o bych mazal, a, o. Supinum mazat. Podlé toho vzoru časují se slovesa páté třídy, v nichž hláska i, kterou kmen prostý sesílen jest ve kmeni přítomném (Vz Časování str. 165., b), vniká do koncové souhlásky, čímž a) směžďujeme a) hrdelnice h, ch, k v ž, š, č (strouhati — strouže, dýchati— dýše, skákati — skáče); ß) zubnice d, t v z, c (hlodati — hloze, řehtati — řehce); y) sku- peniny st v sc, sk v šť, zd v žď (trestati — tresce, stýskati — stýště, hvízdati — hvíždě); b) obměkčujeme sykavky s a z v š a ž (česati — češe, mazati — maže); souhlásky n a r v ň v ř (stonati — stůně, orati — oře). Dle Bž. Ml. 200. Vz Vázati, Tázati, Plakati, Stonati, Psáti. - - Pozn. 1. Obecná mluva užívá v 1. os. sg. kon- covky -u, jež spisovná řeč z pravidla v -i pře- hlasuje: mažu, vážu, lížu, škrabu, klamu; a v 3. os. pl. -ou (ve spisovné řeči z pravidla
-í): mažou, škrabou, lížou. — Pozn. 2. Slo-
vesa tato zabíhají ráda pod vzorec volati,
vyjmeme-li: kázati, mazati, psáti, tázati se,
vázati; klamati a plakati řídí se jen někdy
vzorem volati. Bž. Ml. 200. Tedy: seči —
sekám, dýši — dýchám, páši — páchám atd.
Hlavně to činí ta časoslova, u nichž by jinače
indikat. od imperat. nebylo možná rozeznati:
tresci. Vz Ht. Sr. ml. 296., Časoslovo. M.,
schmieren, kleistern, kleiben; bíti, prügeln;
špatně psáti, schlecht schreiben; tříti, utříti,
wischen, wegwischen, löschen. Jg. — abs.
Kdo maže, ten jede. Č., Šp., Lb. Podmaž
jim paleček, neb kdož maže, ten jede. Štelc.
Ten maže (špatně píše). Ten malíř jen maže
(šp. maluje). Jg. Kůže maže (pouští). Ten maže
(utíká), jakoby mu koudel hořela (jakoby
mu koudel pod řití zapálil). Us. Da. — co,
koho. M. boty, vůz. Jg. M. někoho = bíti.
Jg. — co, se čím. Chléb máslem, vůz kolo-
mazí, Jg., obraz štětkou, barvami. Kom. Co
se křídou píše, to se houbou maže. Jg. Stěnu
hlinou. Šp. S ďáblem žádných, spolků nemá,
jakž ho tím židé mazali (slovy špinili). Br.
M. mastí, V., rány mastmi, Kat. 2564., mazem,
škrobem, klihem. Jg. Zápasiti chtějíce olejem
se mazali. Žal. 20. Čím více se lejnem mažeš,
tím více smrdí. Šp., Jg. — co, koho nač:
na kněžství, na království m. (pomazati), D.,
na krále. Plk., Jd., vůz na cestu. Ml. — co
komu: záda (vybiti mu). D. Tučné svini
darmo řiť mažeš. Jg. — koho k čemu. Jak
jest mazán Kristus, já tě mažu k věčnému
spasení. Ctib. — se s kým = mazliti se,
Jemanden hätscheln, D.; práti se, prügeln. Us.