Mdlý
Mdlý; mdel (zastar. medl), mdla, mdlo; komparativ: mdlejší; mdlíčký, mdloučký, mdlounký. M. = zdlouhavý, váhavý, slabý, nestatečný, schwach, unkräftig, ohnmächtig. Jg. Mdlého učiniti. V. Mdlejší pohlaví (žen- ská). Us. Mdlého boha máš. Pass. 882. Mdlého máme nepřítele. Pass. 865. Vida se býti mdlej- šího. V. Vida, že jest mdel, žádal. Kron. Aen. Sylv. Co mdlého přijde, všecko v pa- vučině uvázne, ale silná moucha atd. Rým. Aby mocnější mdlejšího nepotlačoval. Kom. — v čem. Však v mocech a skutcích svých daleko jsou mdlejší. Byl. — k čemu. Mdels k tomu. Tkadl. K čemu jest zákon mdel byl. Ben., Br. — na čem. Na mysli mdlý. Eus. Na těle. — po čem: po práci, po chůzi. V. — čím: během. Lk. — proti čemu, vz Mdlejíž. — M. = nemocný, nestatečný, schwach, krank, blöd. V. Mdlým býti. V. Mdlého zdraví. Až stár a mdel bude. St. Vida že jest mdel. Mdlý žaludek míti. V. Mdlé zdraví. Kom. — proč. Kdo jest mdel pro kašel. Jád. — na co: na hlavu. Ros. — na čem: na těle. Ben. V. — v čem: v těle. Kram. — M. = netlustý, nesilný, nepevný, dünn, schwach, nicht fest. Mdlé pavouka dílo. Jel. M. dub. Jel. — Mdlá krmě (příliš sladká), letschig. Jg.