Mdlý
Mdlý, cf. Mkl Etym. 206. Medl. BO. To je m. jídlo, m. chuť (fad); Je mně mdlo. Us. Neor. M. hlas, jitra svit, Vrch., zrak, Tbz., rým, Dk. Poet. 407., světlo měsíce. Šml., lesk, Stč. Zem. 156.. kmit lampičky, Hrts., sklo. ZČ. 111. 8. M. se silným ne- bojuj. Lpr. Ať mdlý k mocnému se nepři- lúčí; Mocný v své hrdosti činí mdlému (slabému) křivdy dosti; M. silnému takéž neodolá nikakéž. Ezp. v. 462., 463., 2558. Odsoudivši mocnějšího mdlejšímu dědinu přisoudila. V. li jsú i mdlí, neb jsúce bez milosti nic dobrého k spasení činiti nemohu. Hus 11. 255. — v čem: u víře. GR. II. 639. a Vz Zakládati si na čem.—- na čem: na rozumu. Hus II. 250. Medl byl již na těle. Ev. olom. 81. — čím: hlasem, honbou. Vrch. — proti komu. Za apoštolóv cierkev sv. mdlá jest byla proti protivníkóm svým. Hus III. 99. — več. Až budu Mdlejí v ži- vot, tehdy rozdám zbožie i skot. Výb. 1. 250., Hr. ruk. 317. — jak. M. jak mláto. Brt. — inft. Medl jsem jie dozřieti. Pravn. 2025. - M. = nemocný. Kdožkoli nemohl jíti jsa mdlého života, vsadili sú jej na klisě. BO. Neb m ho života bieše. Dal. 163. — čím, Bolesti, hořem srdéčko mdlo bieše. Výb., li. 11.—jak dlouho. Jsa m. od přirození. Zk. exc.