Mě
Mě 1. gt. a akkus. sg. zájmena: já; gt. mě není posud doložen. Vz Já. 2. Přípona jmen podstatných (vlastně -men, která v nom. sg. rodu střed. v -mě přešla): símě, břímě, písmě, plémě, rámě. Vz Tvoření slov. Slova tato v -mě ukončená jsou tudy rodu střed- ního a skloňují se podlé, Rámě'. — Sla- bika mě zní v ústech českých dílem jako mňe: město — mňesto, měl — mněl, jmění — mňení, dílem jako: mje, mjesto (v již. Čech. ). Bž., Jir.