Mečík, u, mečíček
Mečík, u, mečíček, čku, m., malý meč, das Schwertchen. V. — M., u truhláře dřevce, jimiž prkna spojuje, lišta, die Leiste. Kom. — U řebřin ploské příční dřevo na způsob úzkého prkénka, upevňující dvě dlouhá oblá dřeva, die Schwinge; potom šprysle (příčlíky) u řebřin vůbec; u bran váže paprsky dohromady, Eggeschiene, f.; u pulhu spojuje kleče. — M. v bot., gladiolus, Siegwurz, f., rostl. kosatcovitá. M. obecný, g. communis; střechovitý, g. imbricatus; m. ba- henní, g. palustris, S. N., Kk. 130., FB. 24., brunatný, vodní (paličky). Jg. — M. v kole. Č.