Med
Med = sladká, hustá, žlutá n. bělavá te- kutina, kterou včely z květů dobývají, při- pravují a v plástech chovají. Blř. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Vlšk. 210., Kram. Slov., Rk. Sl., List. filol. X. 66., Mllr. 66., Mkl. Etym. 186., Mkl. aL. 10. M. nekta- rový (květový), listový (mannový), mšicový, ovocný. Lš. M. s octem ocúnovým, oxymel Scillae. Nz. lk. Dívek růžový med (ústa). Osv. V. 751. Mnoho medu (příjemného) ne- máme. Us. Píte vařený m. BO. Prodal by to za med (jako med, draze). Us. Kf. Do- mnívá se, že u souseda pečou chléb z medu (že se jiným lépe vede). Us. Mnoho medu (zisku) na tom není. Us. Vk. Jste dobrá jako med. Šml. I. 60. Jest toho jako medu (málo). Bf. Jed medem pomazaný jim stro- jili. Bart. 304. Udělá to, vezme to jako med = rád; To není m. lízat (snadné). Us. Rgl. Mäd je mäd a skysne sa. Slov. Orl. IX. 247. Iten-li med pije, ješto na brti leze? Smil. Ani med nebývá milý, kdo ho jí zby- tečně ; Múcha v madě se utopí a člověk v rozkoši. Glč. I. 318., II. 63. Když med, ber lžíci hned. Us. Bř. To je dobrý přítel: Kaj je m., tam je hned; Kaj je m., tam sú osy. Slez. Šd. Dej jenom med a much dosti přilne. Bž. exc.