Měkký
Měkký. Ct. Mkl. Etym. 189. V 7. ř. t. článku za Ht. polož.: Zv. 26. 5. ř. zd. — M. = netvrdý. M. pažit, m. náručí ženy.
Šml. I. 57. Není z m. těsta (citlivý). Šmil. M. koule (bosá, pŕehodil-li někdo na Kužel- níku prkno). Us. Bkř. M. pájka, Kk. Fys.52., tužka, hlína, kov (zlato, olovo), pohovka, srsť. Us. Pdl. — M. souhlásky: c, é, č, ď, ť, j, ň, ř, é, š, ž, ž. —- M. tonorod, škála, stupnice tonů. Zv. Př. k. 10., 11., 16. — jak. M. jako bláto, jako máslo, jako pucheřina. Brt. — kde. Kdo jest v životě měkek. Výb. II. 450. — M. = lahodný atd. M. hlas, Pdl., žel, Kká., slitování, Čch. Bs. 138., šíje, Šbr., zvuk Šml. I. 40. — M. = slabý. M. žen- skosť. Šml. V. 14. Zima byla měkká a lehká. Kar. 62. — M. = lahodný. Jižní noc tak měkká a snivá. Hrts. — M. = zženilý. Kdo měkkým je, bídně mře. Nrd.