MěnitiMěniti, 3. pl. -ní, měň, -ně (íc), il, ěn, ění, měnívati
. M. vztahuje se více k celku,
jinačiti více k částkám celku. Aendern, ver- ändern, wandeln, vertauschen, wechseln. Jg. —
abs. Člověk míní, pán Bůh mění. —
co: mravy a povahu m. V. Když tě vidí, barvu mění (bledne n. červená). Jg. Pastvy m. Kom. Peníze m. D. Když se žení, tolary mění, jak se ožení, malého peníze není. D. —
se. Panská láska nebývá stálá, ale brzo se mění. D. Sto- krát se změnila tvář jeho. Mění se člověk, víno, krajina. Jg
. Počasí se často mění. Us. Dykyta se mění, peří se mění (má pořád jiné barvy, schillert, spielt in verschiedenen Farben, wechselt). Jg. — s
e k
de. Vše se
na světě,
ve světě mění. D. Ve svých způ- sobích, mravích, povahách se m. V. Svět se mění a my v něm. Č. —
se čím. Všemi barvami se m., in allen Farben schillern. Dch. Člověk časem se mění. Č. To vrstvou se mění. Kom. —
co kdy.
Při jeho vstou- pení barvu změnil. Ml. —
se s čím = mě- niti něco, etwas ändern. On se s ním každou chvíli mění. S přáteli se m. hanba jest. —
se komu od čeho. Měnily se mu oči od slunce. Na Slov., Plk. —
se podlé čeho. Kroje mění se podlé počasí. Ml. —
co po čem: zlaté po groších. Gulden gegen Gro- schen umwechseln. Z F. I. XXXI. —
co za co: koně za voly. Nt. —
Přes den,
ob den své smýšlení mění. Měnil
před námi tento nákres. Měnil tuto práci
s námi, aby byla lepší.