Měsíc
Měsíc. Cf. Bž. 233., Ž. wit. 229., Schd. I. 234.; 236. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Stč Zem. 20., 214., 215., Kram. Slov., Rk. SI. M-ců jména, vz Hš. Dod. I. 2., II. 2., Mus. 1849. 133., Mkl. Etym. 195. Jména m-ců vz Sbtk. Rostl. 38. M. tvárný či ve- dlejší. NA. V. 382. Bude-li modravý (mě- síček), bude šóhaj zdravý, pakli červený, bude šóhaj v zemi. Sš. P. 582. Na Lope- níku pomáhají si o žních vzájemně. Při měsíčku sejde se i 30 pacholkův a děvčat s gajdošem. Popíjejíce darovaného jim od gazdy páleného a vesele prozpěvujíce za hodinu požnou celé pole. Tomu říkají: Žac na mesjaček. Brt. L. N. II. 111. M. bledne. Dch. Dnes je měsíček (je v noci jasno). Us. Šd. Statek z pouhého štěstí a bez přičinění nabytý jako m. ubývá. Exc. Spíše se ro- zejde měsíček s hvězdičkami nežli my se rozejdem, švarný šohajíčku. Sš. P. Vz Ni- kdy. Při jasném měsíčku daľs mi hubičku. Brt. N. p. I. 190. Co mu slunce ukáže, to mu m. dá (zloději). As a jedné věci nauč se v mesieci. Št. Kn. š. 12. V měsíci sedí prý sv. David a hraje na harfu. M. se mění. BO. I měsíc svítí, když není slunce. Hkš. Komu slunce svítí, co mu do měsíce? Pes štěká, ale m-ce neraní. Seje-li se za nova měsíce ječmen, budou ho žráti zajíci; Na schodě m ce nesej přísady, hlávky nebudou tvrdy; nepřesazuj květin, nebudou plny; nedávej stříhati vlasů, slezou ti. Zlinsky. Brt. Je-li m. v ohradě (mlhovité obrubě), tož na třetí den prší. Mor. Vck., Brt. Je-li slunce n.
měsíc v kole, nastane do třetího dne pro-
měna v počasí. Kld. Ustříhne-li si ženská
začátkem první čtvrti m-ce kus vlasů, tož
jí vlasy dobře rostou; jak ten měsíček
roste, tož tak ty vlasy rostou. Val. Vck.
Cf. Zbrt. 288. Hádanky 1. Pole neměřené,
ovce nesčítané a pastýř mezi nimi. (Obloha,
hvězdy, měsíc). 2. Roste, roste dub, na tom
dubě 12 haluzí, na každé haluzi 4 hnízda,
v každém hnízdě sedm mladých. (Rok, mě-
síce, neděle, dni). Brt. Dt. 156., 157. — M. = doba čtyř neděl. Studené m., Hart- monate. Ta ji dva měsiece nebeským po- krmem krmila. Pass. 14. stol. V obci, kde nedělají nebo neumějí dělati rozpočtu obec- ního na celý rok (kde nemají přirážek), vy- bírají starostové na větší výdaje obecní od občanů tolik, co platí každý z nich daně na měsíc. Tím činem platí občané 13., 14. atd. měsíc v roce. Přespočetní tyto měsíce daňkové jsou měsíce tmavé. Val. Vck.