Metla
Metla = koště. Také na Mor., na Slov. a ve Slez. Brt., Sbtk. Jednú metlú dve izbi vimjesti. Phľd. I. 2. 7. Vzal jsem metlu a vymětal celé stavení. Slez. Šd. Hádanky: 1. Stojí panna za dveřama třemi pásy opá- saná. 2. Přišla k nám dívka, do každého kouta nahlídla a do jednoho se skrčila. 3. Přišel k nám hosť, co v lese zrosť, zatočil se po světnici, šoustl sebou pod lavici. Km. 1886. 720., Brt. Dt. 143. — M. = prut. Ž. wit. 229. Cf. Mkl. Etym. 194. M. veliko- noční. Vz Zbrt. 80. Ten je na něho m.; vychoval si metlu na sebe. Us. Rgl. Děti nesmějí trestány býti starou (uschlou) me- tlou, sice prý uschnou. Us. Sbtk., Mus. 1853. 473. Čim dítě milejší, tím m. častější. Zámrský. Kdo odpouští metle, nenávidí syna svého. Us. Hkš.