Metla, metelka
Metla, metelka, y, metelice, e, mete- lička, metlička, y, f. M. od met (metu), vz -la. — M., chvost k metení. Us. v Přer. Kd. Besen, Kehrbesen, m. Nová m. dobře mete (zametá). Mt. S. — M., prut, rozha, Ruthe, Gerte, f. V. M. k bití. Us. Metlou, metlami mrskati, švihati, trestati; z metly vyrostlý. Žádný dvěma metlama švihán býti nemá. V. Nikdo dvěma metlami trestán nebuď. Rb., Lb. Každý sám na sebe metlu váže. Sk. Metlička na plačtivou Ančičku. Er. P. 3. Metle (metly) odrůsti. D. Když děti z metly vyrostou. Reš. Židká m. dobré dítky činí. Metla vyhání děti z pekla. Reš., Č. Vz Ká- zeň. Čím milejší syn, tím větší metlu viň. Č. — M., bič, trest, Ruthe, Plage, Geissel, Strafe, Züchtigung, f. Jg. Zemi v metle že- lezné spravovati. V. Sám na sebe metlu ulomil (uřízl, Č., Š. a Z. ). D., Lb. Vz Ne- štěstí, Trest, Neprozřetelný. Metlou přes zadek pasovati. Vz Trest. — M. v bot., pa- noha na stromu n. kři. Ast, m. — M., metlice, koukolnice, klas planý. L. Vz Stoklasa, Met- lice. Der Raden. — M., světlo za kometami (vlasaticemi) se táhnoucí. L. Der Schweif der Kometen. Vz Ocas.