Meze
Meze, í, pl., hranice, pomezí. Vz Rb. str. 268. Gränze, Angränzung, f. M. hořejší, dolejší, přirozené, dělané, politické. Meze města, Kom.; v mezech obce své. V. M. rolí. Jg. Za mezmi království. Troj. Mezí proti ne- přátelům brániti. V. Meze s pilností osaditi. V. Pře o meze (mezní), narovnání o meze; vyhraniti meze. J. tr. M. mysliveckého práva. D. O m. se tahati; mezmi krajiny děliti, Kom.; meze ukládati, měřiti, vyměřovati, vyznamenati, vysaditi, V., odměřiti, vyká- zati, Dch., obnoviti. Šp. K mezím se blížiti. Us. V mezech co zdržovati. Kom. Meze klásti, překročiti; m-í slušností vykázaných se držeti. Nt., Dch. V mezech svých se nedržeti, ne- zůstávati; přes m. se pustiti, dáti; z mezí vykročiti, vyskakovati, vyvinouti, V.; přes m. sahati; z mezí vystoupiti. D. Plnomocník plnomocenství svého meze ať nepřekračuje. Kom. Odkázati někoho v meze slušnosti, práva, poslušnosti. Brs. 101. M. vytknouti, Br.; m. panství svého rozšířiti. V. Jako ně- jaké m. jim ukládaje. Br. Potok kde by byl za meze, když vyschne, přece meze staré zůstanou. Jeden každý při spravedlivých mezech gruntu svých buď zachován. Meze opatrovati řádem a právem bezpečnější jest, nežli mocí a odbojem. Jistých mezí kdyby žádná strana neukázala, než aby s obou stran toho užívali, to na póly rozděleno buď. Mezí jistých kdeby strany neukázaly, v moci úřadu to má zůstati, jak to mezi nimi roz- dělí. Br. — M., mezník, mezní kámen, der Gränzstein, cíl, meta. V. Vz Mezník, Hranice.