MezníkMezník, u, m., mezní kámen, strom neB jiné znamení, der Gränzstein, das Gränz- zeichen. Cf. Hranice, Kopec, Líha, Sádek, Uročiště. Gl. 152. Mezníci polní, zemští. V. M-ky klásti, položiti, vytknouti, sázeti, vy- saditi, rozděliti, V., přenášeti, měniti, pře- vraceti, Br., vyvrhnouti, předělati, přesaditi. Us. M. z místa svého hnutý, přesazený. V. Jak památka lidí zemřelých kameny hrob- ními, tak meze a Hranice znameními mezními se vysvědčují. Pr. M. neb hraničník je dřevo n. kámen, v kterémž se spatřuje znamení mezní, tu kDe se grunty jednoho souseDa oD Druhého dělí. Pr. M. jest to znamení, kteréž při začátku a konci mezí se spatřuje a souseda od souseda jako hradí. Pr. M. je znamení, kteréž od jednoho hraničníka na druhý ukazuje a po mezech usazen jest. Pr. Čím starší znamení mezní se ukáže, tím jistší a hodnější víry jest; M. starý, staré právo činí; M. nový nové právo činí. Pr. Mezník přijde-li k porušení, má se hned zase obno- viti a právem opatřiti; M. a znamení mezní má obapolně sazeno býti a vysekáno. Nikdo o své ujmě m-ků nesázej, nebo mezního zna- mení nevysekávej; Kámen mezní má Býti jiného jádra, nežli kámen toho dna; Proto jest m. vsazen, ahy rozsoudil spor o grunty (limes erat positus, litem ut discerneret agri); Mladým lidem od starších zpráva o mezní- cích činiti se má. Pr., Mezí a m-ků spatření a opravování ročně z jara Býti má. Vz Hra- nice, Meze. Pr. Co Byl dle strč. práva mez- ník; k čemu mezník sloužil; k čemu se mělo přihlížeti v rozepřích o meze; kdy se měly meze a hranice opravovati. Vz RB. 158. —159. Svědkové mezníku, die Zeugen des Gränzzeichens = věci pod mezníkem zahrabané (hrnec s uhlím, peníze atd. ). Gl. 152. Vz Pr. 1869. str. 117., 154. a násl.; Rb. str. 268.
