-mi
-mi koncovka a) instr. pl u, chlap a dub, m. -y od konce XIV. stol.: listmi, Gb. H. ml. III. 1. 63., 64.; ?) instr. pl. u, oráč a meč, m. -i: bičmi, mečmi, kacířmi, vz ib ?I., -i (penězmi Hus I. 79., III. 235., mečmi II. 293., nožmi I. 290); ?) instr. pl. u, město': letmi, jezermi, slovmi, vz ib. 136., 144., 145., -y; d) instr. pl. u, moře': polmi, s ložmi, vz ib. 159., -i; e) instr. pl. u, ryba' zřídka v knihách: vodmi, vz ib. 182.; f) instr. pl. u, vládyka': pastuchmi (novotvar), vz ib. 199., -ami; g) ně- kdy instr. plur. u, duše' m. -emi: s dušmi, sviecmi, nedělmi, vz ib. 214.; h) instr. pl. u, hosť a kosť: kostmi, hostmi (u host také -y; u kosť také: -ěmi, -emi, -ami, -ma, -i), vz ib. 343., 348., -i, -imi; i) instr. pl. u, kámen': kamenmi. Vz ib. 407., 410., -y.