Míč
Míč. Na Mor.: pucka, pótka, póček (Han.), habáň n. habán (slov.), logda (val.), pilant (na Lipensku), bál n. bálka (záp. Mor.), bole (hazať bolem. laš.), klubko, klubce. Km. 1887. 361. Cf., Logda, Kolomastrika, Mičuda, Lopda. V Roudnicku: míč, e, f. Prk , Zkr. V MV. Nepravá glossa. Pa. Cf. List. fil. XI. 172., Mkl. Etym. 189. Mieč okrúhlý na vše kraje (strany). Alx. V. v, 996. Hry v míč: na cíle, na décka, na pastýřa (na sviňu, na hudru), na papunca, na kle- panou, na vyvolávku (na Adama a Evu), na školy. Vz Km. 1887. 361.—363., Brt. L. N. I. 65., Brt. Dt. 196. Hra: na rohy; chytka na vyučenou, vybíjenou. Rgl. — M. k pro- fukování ucha, Wld., k vyfukování hmyzo- vého prášku. — M. mořský, pila marina = vláknaté zbytky listův a lodyh mořské vochy schoulené na koule. Vz Rstp. 1668. — M., os. jm. D. ol. X. 549.