Milosť
Milosť = líbeznost atd. Mkl. Etym. 197. Krále s m-stiú přijemše. Alx. často se to nahání, že chtiec k milosti učiniti člověka, učinie bláznem. Št. Kn. š. 8. — M. = milo- srdenství, přižeň atd. V 21. ř. sh. oprav sacrificans v: sanctificans. M., misericordia. Ž. wit. 32. 18., 105., 30., Hr. ruk. U. 512., 580., D. 359. Nedělej m-sti (nezdráhej se). Us. Rgl. Ženská m. nebezpečná; Ženská m. mine. Ezp. 2372., 3374. Lidé se tam tlačili, jakoby tam milosti boží rozdávali. Stnk. Takový aby byl na milosti panské (ať s ním vrchnosť naloží, jak chce). Sdl. Rychn. 7., 40. Jen málo mužů nalezlo před očima jeho m. Mus. 1880. 485. Bez m-sti někoho mu- čiti. Výb. II. 10. Poče jemu na milosť jíti. Výb. II. 44. Nalezl-li jsem m. u tebe. BO. Vzdáti se na milosť i nemilosť. J. tr. Sv. Ščepán plný m-sti činíše mnoho divuov. Pass. M. vám a mír! ZN. Bezčíslá milosť. 14. stol. Živ. Jež. Móžeš k m-sti přijíti. Hus I. 249. Z milosti koho opraviti; Aby Buoh ráčil jeho svú m-stí posíliti; Snadně u něho nalezneším.; Milosť k někomu míti.
St. Kn. š. 2., 9., 17., 42. M. panská bez
štědroty nech se klidí za ploty! Us. Bž. — M. .= odpuštění. Obecná, Generalpardon.
M. komu dáti, uděliti. J. tr., Výb. II. 17.
U Boha m,, u pekara žemľa. Slov. Rr. MBš.
Ani m. bude bez viery. Št. Kn. š. 7. — M. = titul. My k jeho prosbě vašiem mi-
lostem oznamujem, že ... . NB. Tč. 287.
Snažně slúžil tvej milosti. Výb. II. 13. — M. = láska. Ž. wit. 108. 5., Hr. ruk. M. 15., 105., 426., 547., 600. a j., Sv. ruk. 388. M. nic jiného nenie než lidské sklamánie: hlavě zhúba, v měšci diera, v srdci konečná muka. Výb. II. .644. M. božie nade všecko sbožie. Ib. 27. Ó m-sti, jak máš mnoho roz- ličných příhod! Ib. 1337. Co je po mla- dosti, dy neni m-sti. Sš. P. 160. Jenž naj- viec zbudí k m-sti. Smil v. 265. Učiň to pro m. pokoje. Wtr. Jetelinka o čtyřech lístcích značí m. Us. K ní velikú m. míti počal. Pass. mus. 319. M. přílišná, nájemná, otročie, smilná, přietelská, duchovnie, to- vařišná, tělesná, pro užitek. Št. Kn. š. 35., 38., 44. A proto duostojni jsú božie m-sti; Nečijí v sobě m-sti k němu; K Bohu a k bližniemu m-sti nemaje; I v manželství ta přielišná a nemúdra m. Št. Kn. š. 12., 16., 21., 38. Darmo hledati u kata lítosti, u kurvy m-sti. Č. M. 122. Abyste vzkázali jemu, žeť pro milosti nedužím. Hus III. 64. I m. sestárne a spí. Pindar. Bezdečná mi- losť — vytřená červenosť. Lpř. Kolik kvít- kóv na poli, tolik bolestí v milosti. Hus III. 111. M. nižádným nemóž býti uléčena kořením. Hus Dc. (Výb. II. 213.). — M. boží = čistec. Mllr. 98.