Milovati
Milovati. Vzorec časoslov VI. třídy. Präs. Milu-j-i (Pozn. V 14. stol. došla přehláska i m. kmenového u v präs. veliké obliby: praciji, vysušiji, Št. ), milu-j-e-š, milu-j-e, milu-j-e-me, milu-j-e-te, milu-j-í (-ou). Stran , milu-j-i' vz Průjev a U. Stran, milu-j-í' vz U a -ou. Přechodníky a) přít. milu-je, jíc, jíce; b) minulý: milova-v, milo va-vši, milova- vše. Příčestí minul. času a) činné: milova-l, -la, -lo; b) trpné: milová-n, -na, -no. —Inft. milovati. — Sup. milovat. Čas bud.: budu milovati. — Čas minulý: miloval, a, o jsem. — Přítom. konditional: miloval, a, o bych. — Minulý kondit. byl, a, o bych miloval, a, o. — Imperat. praes. milu-j, milu-j-me, milu-j-te. Kz. Slovesa této třídy vyznačují se pří- znakem -ova a utvořena jsou buď ode jmen, neb od sloves tříd předešlých neb i od jiných částí řeči. Kmenová samohláska jejich jest kromě v s-úžovati verengen, naproti sužovati plagen, jinak veskrze krátka. Kmen präsentis milu, kmen infinitivu milova, rozvedením -u v -ova. Vz více v Bž. Ml. str. 203, v Ht. Ml. sr. 303.; Časoslovo 162., b.; Časování 165., b., S. N. VIII. 666., 668., Kz., Zk. Ml. str. 130. —137. — abs. Lepší rány milujícího, nežli lstivé líbání nenávidícího. Jg., Lb. Pravíť Jezuviti, která panna miluje, že je jako kvítí. Er. P. 117. — koho, co: Boha, rodiče, někoho jako svého bratra (jako své vlastní dítě, jako sebe samého) m. V. Lidé viece statek a zbožie než přátely milují. Vš. VI. 39. Pěvce Dobra milují bozi. Rkk. Blázní, kdo nemírně miluje ženu. Kom. Koho miluju, toho biju; Kdo koho nemiluje, zřídka ho vychvaluje. Lb. — Pozn. V Krkon. = chtíkať někomu. Kb. — jak. Jen slovem a jazykem, ale ne skutkem a pravdou m. D. Milovala jsem ale jen špásem. Er. P. 231., 281. M. koho v pravdě, Št. N. 213., vrúcí milostí, Št. kn. šest. 140., pouhým srdcem, Troj. 323., vší silú, Kat. 92., Boha srdečnou milostí (instr. způsobu), Št., s upřímností. Er. P. 479. M. bez hubiček. Er. P. 204. Největším milo- váním někoho m. V. Boha vším srdcem. St. M. ze srdce, V., ze všeho srdce nade všecka stvoření. Jan z Lobkovic. — koho proč atd. Budu ji pro její ctnosti proti vůli svých rodičů m. Us. Boha z ustanovení papežského m. Chč. 300. — koho jak dlouho: až do smrti. V. — kdy. Miluj mě za černa, za bíla se tě neprosím. Č. Budu ji m. při obědě. Er. P. 318. — se s kým. Sedící mezi pan- nami, s nimi se milující. Štelc. — s adv. M. někoho: velice, upřímně, náramně, srdečně, vztekle, bláznivě, plaše, horlivě. V. —Lieben.