Milý
Milý, míl, a, o, jako: zdráv, rád, sám, ale lépe: mil, Pk.; kompar. milejší. M. = příjemný, vděčný, lieb, angenehm, lieblich, holdselig. M. vzezření, V., tvář, pokoj, Us., obcování, Kom., slova. Rkk. Dobro mílo odkud- koli. D. Míl statek jakýkoli. D. Když jest nejmilejší hra, tehdy přestaň. Us. — komu. Co mílo nám, to nechce k nám, co nás mrzí, to se nás drží. Prov. Jsou ti míly svády. Ctib. Milý jako oko, jako mísa vdolků, jako sůl v očích (žertovně); m., když ho nevidím. Pk. Každému jest jeho měšec míl a mně můj. Ctib. — s inft. Mílo mu v kostky hráti. Jel. Dobrým mila by byla pravda slyšeti i od oslice. St. kn. šest. 2. Tu knihu dosti mílo čisti. D. — k čemu. To je mílo k slyšení. D. — M. = milovaný, kochaný, milý, geliebt, der Geliebte. Pojeď milý. Rkk. Má milého. Jg. Šla má milá na jahody. Rkk. Nemám nad něj milejšího. V. Pro milého nic těžkého (pro milou touž měrou). Č. Kdo milý, ten i hezký. Č. Kde škop tu pivo, kde zvony tu kostel, kde oběd tu milá, kde večeře tu jiná, Lb. Milý jest milý, byť byl na poly shnilý. Ten imieše dceř jedinu, sobě i vsěm milú vele. Rkk. 39. — M., vážený, oblíbený, milovaný, lieb, geliebt, beliebt, ge- ehrt, geschätzt. Mnohým z lidu míl jsem. Jel. Národ Bohu milý. Odkud jest milý to- varyš? Kom. M. vlasť, barva, jídlo. Jg. Bratře milý. Nejmilejší křesťané. Us. To Bůh milý ví. Ml. Milý příteli! Ml. Byla to milá dívka. Ml. — nad koho. Byl mu nad jiné milý. Ml. — v čem. V pánu Bohu, v Kristu milý. Jg. — M. ironicky. Jako milé hovado. Jg. Milý brachu = bláhový bloude. D.