Milý
Milý, dilectus. Z. wit. 28. 6., 76. 8., List. fil. X. 441., Mkl. Etym. 197. Pokládáme za milou povinnosť poděkovati se. Us. Pdl. M. prostota, Us., upomínka. Vlč. Ze všech nejmilejší (řiť). Bdl. Žena se za milým ne- unavíš se. Us. Bž. Sladkého se do syta ne- najíš a m ho nikdy nenavolíš. Č M. 239. — komu. Čím komu dobré milejšé; Každá práce těžká je tomu, komuž nenie milá; Komuž jest Bóh mil. Št. Kn. š. 27., 33., 82. Byl by mi milejí než bratr. Hus I. 156. Milý jest mi, jako hřebík v oku a kopí v boku. Lpř. Kdo mě loni bil, ten i dnes mi není mil Lpř. — k čemu. Krása milá k pohledění strelky do srdce hádže. Slov. Tč. Dřevo (strom) milé ku pohleděnie. 1450. Mus. 1884. 241. — jak. Někomu na smrť nemilý. Hrb. — kde. Nechcej jiných zahanbiť, jak chceš u všech milý býť. Laš. Tč. — M. = milý, milovaný. Pro milou krk pod vodou, pro milého nic těžkého. Us. Dq. Už môj milý nepríde, pre zlé časy nemôže. Lepší je môj najmilejší než ten vet. Sl. spv. I. 4., II. 65. Nikdy som, milý môj, v mysli to nemala, že by ti sľúbila, potom oklamala; Príďže ma navštívit môj milý dnes. Sbor. sl. ps. II. 1. 42., 65. Lepší je jeden milý, jak všecek svět rodinný. Sš. P. 784. Napomínáme vás pro milý Bůh. Bart. 233. Keby milý věděl, akú ja bolasť mám. třebas je daleko, veruby přišel k nám; Ani mi to žatia poriadkom neide, keď si já nevidím milého pri sebe ; Ale si pošlem koňa vraniaho osedlaniaho pre mojho mi- liaho. Koll. Zp. I. 158., 301., 306. Cf. Fiala, Galanka, Frejerka. — M. = vážený atd. A to také, milá bratřie, pilně znamenejte, že . . . Št. Kn. š. 5. Na mou milou (duši)! Bdl. Milá brachu, všaks ty ode mne peníze brala. NB. Tč. 51. Bratři v Boze milí. Žžk. 3. — M.= u vypravovaní ten, o němž byla řeč. Milý žebrák odešel. Ale m. voják nedál sa. Brt. D. 230.