Mimo
Mimo, val. nimo. Vz Brt. D. 185. Všecko mi jde mimo, alles geht mir fehl; Rána šla mimo. Dch. Přešli srny mimo oheň. Ž. wiť 62. 12. — Ad 1. A zchopiv se zabode Šara- dického mimo (vedlé) hospodáře NB. Tč. 106. — Ad 2. Aby se žádnému moc mimo právo nestala. NB. Tč. 123. Rozháněje odtud knezy i nájemníky mimo panský nález. Půh. II. 253. — Ad 4. A ony pak baby jedna mimo druhú mistrujie svá kůzla; Kakžkoli všecky máme milovati, však od Boba jest to zřie- zenie, abychom jedny větší žádosti mimo druhé milovali. Št. Kn. š. 93., 42. — M. s genit. Také na Lašsku. Tě. Mimo našich oken teče voda skokem. Sš. P. 277. Šéł m. našeho pola. Brt. D. M. ženy mojí nikdo tam nebyl. Laš. Tč. Dyž půjdeš mimo nás, m. našich dvéří, jenom ty zavolej: Má milá, otevři! Sš. P. 281. Aby to m. něho nebylo prodáno. NB. Tč. 12. Mohl podíl manželky své dosáhnouti m. toho, co již na stříbře dostal. Hrad. ruk. 1672. Tč.