MíraMíra =
známá veličina atd.
M., men- sura. Ž. wit 79
. 6. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 195., Rk
. Sl. Označování měr, vz v Šrc
. 427. M. hudební = takt. Dch
. M
. metrická, tekutin, tekutinná, Sl. les., veršová (syllab ve verši), KB
. 1., tepla, Kk. Fys. 102., čísla, soustavy briggické, Stč. Alg. 58., 73., roztečná, vzrůstu, NA. IV, 197., V
. od II. 20., vrtáková, die Bohrlehre, vz Včř. II. 137., aethetická, Dk., hodnot, Kaizl 145., dokonalá v metrice. Vz Jg. Slnosť 74
. M. n. koěfficient roztažitelnosti. Stč. Zem. 494. —
M. věcí dlouhých. M
. mezihvězdní (stellarní loket), Stč. Zem. 102. Cf
. ZČ. 12. —16., S. N
., Loket, Provazec atd. Míry řím. Vz Vlšk. 306. - Cf. Kram. Slov., Mus 1850. 17., Arch. VIII. 613. — M. na kolo (kolní, koloměr, das Rädermass), Šp., ctnosti, Hlv. 307
., z cihelny (veliká), u Rych. Msk V hojné míře někomu něco nahraditi. Us. Pdl. Do jisté míry. Dch. Do jisté míry. Mour. Obili dalo míru (je-li sklizeň prů- měrná). Brt. Jakouž měrou jest kdo měřil, tak mu bude zase odplaceno; kterou měrou měřiti budou, táž se jim odměří. Výb. II. 984., 1402. Túž měrou, kterú měřiti budete
, odměřeno bude vám; I nemniem já nižád-
nemu miery položia
, kolikrát má do roka
přijímati; My v Čechách nesjednáváme se
v měrách, nébrž v jednom městě v Praze
jiná měřice jest na Novém Městě a jiná na
Malé Straně. Hus I. 267 , 331., II. 36. Pod
mierou nebýva ništ
. Slov. Rr. Míry své do-
táhnouti v každé věci a nepřetáhnouti; Jedné
v něm (v Bohu) není míry, Gott ist uner-
messlich; Nesluší pod míru Bůh; Boží milo-
srdenství nad míru jest
. Št. Žito dalo míru,
pod míru, nad míru (sypalo). Brt. Mtc. 1878.
37. —
M. moralně atd
. Do jisté míry, přes
míru, na míru něco činiti. Dch. Musí s ní
býti do míry, jinak by ji urazil (opatrně
s ní zacházeti). U Dobrušky. Vk. Nepravdivá
tvrzení na pravou míru přivésti. Mus. 1880.
86. Že nenie slušno o takovej věci pově-
děti v takovej míře. NB. Tč. 120. M. milování
bližnieho; Neumieme miery sobě uložiti;
Neumějí míry tomu vzieti. Št. Kn
. š
. 39.,
171. —
M. =
mírnost atd. Nezná míry. Dch
.
M. ve všem nejlepší. Krnd. 211
. I v jedení
i v pití má svú mieru
. M
. K míře otočiti,
zur Mässigung einlenken. Dch. Všecko s mírou
i s prací. Us. Tč. —
V míře. V plné míře, im
vollen Umfang. J. tr. Oni mu odpověděli v této
mieře (v tomto způsobu)
. Výb. II. 598. Vědo-
mie žalobníkovo v tejto míře jest mocnější
nebli prvnější nežli odpovídatelovo; Jeho
svědomie v tejto míře nemóž příjemno býti
.
NB. Tč
. 149., 162
. —
Z míry. Přivedl ho
z míry, brachte ihn aus der Fassung. Dch
.
Aby z míry nevystoupil
. Vš. 442. Ze své
míry vycházeti; Jakž vyjdú z miery dáv-
ného ustavenie. Št. Kn
. š.'90., 153
. —
M. =
stav atd
. V Čechách stanuly věci neupřím-
ností na zlé míře. Wtr
. Když to bude na
nejlepší míře; S někým na dobrou míru se
dáti. Dch. Chce ho v lepší míru (rozmar)
vpraviť. Kká
. Td. 155. Viděn jest kříž čer-
vený uprostřed nebe v tu mieru (in der
Gestalt), jakoby slunce na poledne stálo
.
Let. 23. Vaše věci na dobré míře jsou po-
staveny
. Abr. z G. I. 265. Jestliže ten člověk
v té míře umřel, tehdá nemá jí v tu věc
odpovídati; Jsa v příznivé míře pohnal mne
z dědin mých. Půh. I. 205.. II. 276. —
V té míře =
tehdáž, na ten čas, této chvíle,
tenkráte. V této mieře lidí při sobě nemáme
.
Král Jiří. Lidmi vojensky v této mieře ne-
hýbej. 1462. Vz Pal
. Rdh. I. 182. -
M. =
způsob atd
. K té radě žádnou měrou ne-
přistoupím. Mk. Posouzení
, jehož se básním
těm dostalo měrou zbytečně příkrou. Mour.
Pravá miera Boha milovati jest nade vše
jej milovati a bez miery. Št
. Kn. š. 36. —
M. =
úmysl. Řekl mu dobrou měrou: Ty pane, šelmo! Sdl. Hr. II. 90. Jidáš lstivú měrú tě celoval, ne s pravú věrú
. Pravn
.