1. Mírnosť
1. Mírnosť, i. f. M. = jakosť věci z míry pravé n. obyčejné nevystupující, Mässigkeit, Mittelmässigkeit, f. Jg. (Bůh své věrné) v m-sti zdržuje. V. Obilí pro sucho v m-sti se ob- rodilo. V. M. povětří. Každá ctnosť je mír- nosť. L. M. zimy. Nařízená m. v jídle, pití. D. M. stavu. L. — M., jakosť, vlastnosť člo- věka z míry nevystupujícího, zachovávání míry, Mässigkeit, Enthaltsamkeit, Genügsam- keit, f. M. v jídle a pití (střídmosť). Jg. M. zachovati, držeti; z m-sti nevykračovati. V. M. v útratách. Sluší ve všech věcech pravý způsob a mírnosť zachovati. Reš. Vz Míra. — M., zdržení se vášní, hněvu atd. Mässigung, Gelassenheit, Bescheidenheit, Sanftheit, f. Jg. Aby senator v přímluvě své mírnosť zachoval. V. M. v trestání. Rb. str. 268. — M., Verhältniss, n., proportio. Dle povahy a m-sti té pře. Plk. Sprava libou m-stí vše srovnávající. Har.