2. Mířiti2.
Mířiti, miř, míře, il, en, ení; mířívati, smířiti = srovnati odporné strany, versöhnen, aussöhnen, Frieden stiften. —
koho, co. Strany sobě odporné m. V. M. nesvorné. Kram. Při souditi, m. D. —
koho (gt. ) Těžko těch bu- řičů m., Sych.,
lépe:
ty buřiče (akkus. ) —
se, koho s kým. Jel. Aby
se s Bohem miřil. Br. —
se jak.
Bez jeho přivolení neopova- žovali se ani se m. Krok.